Píšu historický román
Jarek Nohavica
| 1: | V prDmázdné lAáhvi od pivDma dobré zahraniční znGmačky kvetla růže ohnivDmá hArdě, pomalu a plDmačky. |
| 2: | Psal jsem řádek po řádku historické veledílo, vysedával na zadku, až se slilo, co kde bylo. |
| R: | VšDmichni píší jen, co slyší, všichni slyší to, jak dýší, tak, jak dýší, tak i pGmíší, je to mDmarné, spAadla klDmec, v přírodě je to tak dáno, ptát se "proč?" je zakázGmáno, to už nDmení nAaše vDměc. |
| 3: | Byly dálky pobudů, byly výmysly i kravál, z jizev svého osudu jsem si stehy vytrhával. |
| 4: | Nadbíhal jsem hrdinům, vyprávěl o zašlé době, poručickou ofinu jsem si přistřihl sám sobě. |
| 5: | Kostel není ještě mše, fantazie není lhaní, dopřejte mi dopsat vše, co mám ještě na napsání. |
| 6: | Dokud září rudý květ rudé růže v temné flašce, dopřejte mi vykřičet slova, co mám na bumážce. |
| *: | VšDmichni píší jen, co slyší, na na naA .Dm.. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T20:32:37.614+00:00
Výsledky hledání: |